Malý ostrov Cabilao se v průvodcích tvářil lehce tajemně a přitom zajímavě, díky své horší dostupnosti. Z Cebu lodí (pokladna u portu 3, odjezd od čísla 1, zpáteční otevřená jízdenka na šest dní za 800php, pokud máte chuť, je to možné za snad jednosměrně 170php nočními pomalými trajekty) do Tagbilaranu na ostrov Bohol, tam tricyklem na autobusové nádraží, odtud do Kalipe, opět tricyklem do přístavu Mopok, kam jsme dorazili za tmy (půl šestá, abyste rozuměli). Tam si na nás převozníci celkem smlsli a po spustě zbytečných řečí i nervů a asi dvaceti minutách nás odvezli za 500php do La Estrella Resort na ostrově Cabilao. Ta síla a převaha, kterou měli, byla až děsivá, mohli si říct prakticky o jakoukoliv cenu, široko daleko se se bydlet nedalo.
Bylo jasné, že v La Estrella to bude drahé, ale i tak cenovka 2240php za noc překvapila, Měli jsme kliku a dostali postel v chatce navíc bez přirážky. Hlavně to neříkat ostatním uvažovaným. V jídeláku se cenovkám pod 250 příliš nechce a to ani se snídaněmi. Na ostrově jsou už asi jen tři resorty, všechny prý ještě dražší.
Druhý den je jako stvořený na šnorchlovačku (vynikající) a spálení si zad do ruda (i po pár dnech bolestivé). Odpoledne vycházka k blízkému, ale páchnoucímu jezeru. Prý je skvělý k pozorování ptactva, toho večera spíše místní povykující omladiny. Večer nás majitelka hotelu informuje, že se následující den z ostrova asi nedostaneme, blíží se další tajfun, jen menší. Holt si prodlužujeme pobyt.
Tajfun má propuknout ve čtyři odpoledne, jdeme se tedy dopoledne projít po ostrově ke kostelu, což se nám po zabloudění nakonec podaří, jen se přihnala nějak brzy bouře. Cestu nazpět bereme na přímo, nezabrala ani hodinu.
Zapomněl jsem zmínit, že ostrov Cabilao je ještě stále bez stálé dodávky elektřiny, dráty pod mořem by měly fungovat ke konci roku, ale po tom velkém zemětřesení, těžko říct. Takže jsme byli odkázáni na pouze dočasná zapnutí generátoru, což na nabití všech našich zařízení vždy stačilo. Voda však naštěstí fungovala neustále.
Druhý den se ukázalo, že za špatného počasí, bez dalších lidí (v resortu jsme byli pouze my se starším německým a anglickým párem) a tmou v šest vecer je Cabilao dost nudné místo a neskutečně jsme si přáli další ráno odjet.