Plním si další klukovský sen, jedu vlakem krajinou čajovou. Cesta vlakem z Kandy třetí třídou s rezervací je jednou z nej věcí v mém životě . Vagon je na konci vlaku a ne nadarmo je tato trať označována mezi nejkrásnější na světě. Stačí si sednout do nástupních dveří vagonu a vychutnat tu pomalou projížďku- vlak nejezdí rychleji, než 15km/h. Někdy v půlce cesty se začneme navzájem fotit s čínskými turisty, baví to obě strany, byť komunikace se odehrává vlastně jen pomocí fotek.
Chápu, proč to v Nuwara Eliya měli britové rádi. Teploty i časté deště tomu jen nasvědčují. Přes den max 20, k ránu okolo 12°C. A prší. A mlha. Zmínil jsem déšť? Počasí je nepředvídatelné, mění se velice často a rychle. 1900mnm, fouká, prší a oblečení neschne ani o…jaká je jednotka schnutí?
Město má opět úžasný trh, především zeleninový, kde je ale i řezník a pak ten ve starší části města. Koloniální vliv je znát velice často, asi hlavně na budově pošty. Asie je znát všude jinde, například se na nejvyšší vrchol ostrova můžete nechat odvézt taxíkem. Není problém.
Hortonovy pláně, jsme cca 2100mnm, všude mlha, ale na tzv. Konci světa máme celkem kliku a relativně jasno. Zpátky k vchodu do národního parku už přicházíme s viditelností tak 20m. Pokud chcete nakoupit výtečný čaj, zajeďte si do Mackwoods tea factory, je to asi jen 15km.
Nás ale čeká cesta do dalšího města uprostřed čajových plantáží- Ella. Nakoupíme až tam, takový je plán.