Pokořil jsem svůj vlastní rekord s hmotností zavazadla, letos 5,5kg. A zatím mi nic neschází 🙂 Kde jsou ty doby, kdy jsem na dovolenou jezdil s kufrem na kolečkách a jeho hmotnost byla i 15kg.
Uznávám, že čekat celý rok na dovolenou je náročné. Snad ješte náročnější, než se dívat na zprávy tv nova. Ale stojí mě to za to, zas a znova. I nyní.
V pátek odpoledne se scházíme v kanclu na Smíchově, o asi dvacet hodin později už máme boudu u moře v městečku Negombo. Někteří jej nazývají dírou, pro mne obsahuje krásný asijský kolorit a minout jeho tržiště je prostě tristní. Místní lidé jsou na turisty dost zvyklí, ale prakticky jen okolo pláže. Na trhu jsme za bílé exoty, lidé se ale usmívají, jsou milí a ochotní smlouvat – mám novou čepici a kraťasy. Měly být tří čtvrťové, ale mám je lehce elastické a sotva po kolena. Holt nákupy bez zkoušení jsou hop nebo trop.
Hrozně si tady užívám jezení mořských plodů a pití čerstvých džusů. Jestli se v Čechách něco nedá pořádně “okopírovat”, je to právě tohle. Jídla v místních jídelnách od 120lkr výše, pro turisty tak od 300lkr (dělte cca šesti).
Ubytko aspoň v Negombu na straně u moře od cca 1000lkr za pokoj. Za silnicí jsme se neptali, u moře se má bydlet prostě u moře 🙂 Zítra do Kendy aneb první cesta vlakem, bude sranda 🙂