Z Amedu vyrážíme okolo deváté ráno, kromě cílové stanice, tedy Ubudu, máme v plánu navštívit pláž s černým pískem. Po nějaké hodině a půl jsme na místě, po sjezdu z hlavní vidíme kamenitou pláž, která je v dolní částí lemována pískem černým jako uhel. Poblíž sbírají, třídí podle velikosti a následně v asi dvacetikilových pytlech na hlavě odnáší ženy ve věku asi šedesát až sedmdesát let valouny z pobřeží. Pokračujeme dál, chvilkama na motorkách jedeme trochu ve stylu místních, tedy docela prasácky. Před Ubudem mineme odbočku, trochu pobloudíme, ale opět se to vyplatí – vjíždíme mezi další krásná rýžová pole.
Šest hodin na skútru a jsme na místě, jedeme opět do Secret Garden, kde jsme již očekáváni. Jdeme hned do města koupit letenky do Jogjakarty, cena je hodně fajn, agentura si bere jen pár korun za zprostředkování. Po skvělé večeři jdu ozkoušet místní masáže a musím říct, že skvělé! Paní okolo čtyřiceti let mne bere skutečně důkladně, po masáži představám cítit všechny ty najeté a nachozené kilometry, připitomněle se uculuju, je mi vážně výborně. Pan domácí nám nabízí za rozumnou cenu odvoz na letiště, je fajn se vrátit do známých míst.
